Text piesne - Čepiňa nevisty

Čepiňa nevisty

Čepiňa nevisty (Čepení nevěsty)
Jde průvod, doprovázející novomanžele, vepředu jde starosta, který nese v ruce kopiju.
„Na rovaš mamičko na rovaš, /: komu ž toto divča vychovaš :/
Tobi to Janyčku, tobi to, /: ket dast Pan Byh zdravja na lito:/
Na lito, na lito horuce,/: budeme vodyty šia po luce:/
Po luce, po luce zelene, /: okolo studenečky studene:/“
Ženy zpívají:
„Perlova parta, zelenyj vinecj, pre Boha ťa prošu družba mladenec, nesnymaj my partu rada jej nošu,pre Boha ťa družbo, pre Boha prošu.
Kebys byla partu rada nosyla, veru bys byla jej neutratyla.“
Ženy zpívají a jedna z nich sundává závoj z hlavy nevěsty, rozčesává vlasy a upravuje je dle tradice do „konti“, poté dává na hlavu nevěsty čepec.
„Ej dalas mňa mamičko, ej dalas mňa odvesty, /: ej bo šia ty unylo, ej moju kosu plesty :/
Ej ny my kosu plesty, ej ny my chyžu mesty, /: ej ny my frajyrovi, ej perečko odnesty :/
Ej vlasy moji vlasy, ej žovtoho prameňa, /: ej jak vy nemynuly, ej hnešňoho čepeňa :/
Ej vlasy moji vlasy, ej žovty moji vlasy, /: ej nebdu vas česala, ej na deň po try razy :/
Ej družky moji družky, ej što pri mi stojite, /: ej čom vy moji vlasy, ej žovty nebranyte :/
Ej nebyj ša Hanyčko, ej dast tobi tvyj otec, /: ej že jes prečyrala, ej partyčku za čepec :/
Ej čepec polotňanyj, ej partyčko perlova, /: ej chvala panu Bohu, ej kelem ja vydana :/
Ej čepte-le jej čepte, ej do novoho čepca, /: ej žeby na teraz ryk, ej kolysala chlopca :/
Ej kukuriku vo dne, ej kukuriku h nočy, /: ej jak jej začepyly, ej vyščyryla očy :/
Ej pyzri šia Hanyčko, ej z doly do povaly, /: ej žeby tvoji dity, ej čorny očy maly:/.“
Ženy pokračují:
„Čom vy družky nešpivate, bo vy ridky zuby mate.
Treba hlyny namisyty, družkam zuby zalipyty.
Jak mi ladni, tak mi skladni, kelem je my h čepcu hardi.
Choc mňa bude bida jila, kelem ja ša začepyla.“
Začíná tanec nevěsty, jedna z žen vybírá peníze, zbytek zpívá:
„Gačy, gačy košeľa, ej chto že je myj, čyja ja.
Dystala ja takoho, ej što že je myj, ja joho.“
Všichní zpívají:
„A my haňby nemajeme, my šia domu nebereme.
Okouňačky polokajut a nam pyty vše davajut.
Poďme domu, poďme každa, bo už naša skľanka prazna.
Bo už sme jej vypraznyly, šytky sme šia poblaznyly.“